Základem úspěšného a bezpečného upevňování předmětů do podlahy, stěny nebo stropu je výběr vhodného spojovacího materiálu. Na výběr máte z mnoha typů hmoždinek určených do nejrůznějších materiálů, které zajistí mechanické kotvení. Alternativou je použití chemické kotvy, která vytvoří pevný spoj bez pnutí a zvládne i nadměrnou zátěž.
Ve venkovním prostoru slouží chemická kotva ke kotvení nosných ocelových konstrukcí, pergol, zimních zahrad, markýz nebo zábradlí.
Hmoždinky jsou vhodné pro kotvení lehčích břemen
Při upevňování většiny předmětů v domácnosti si vystačíte s hmoždinkou. Používání chemické kotvy na police, věšáky, obrazy nebo malé skříňky je zbytečné. Nejenže by byl postup pracnější, ale také by vytvořil prostoje způsobené vytvrzováním a nakonec přinesl i problémy při budoucím odstraňování.
Pokud vyberete vhodný typ hmoždinky, spolehlivě do zdi nebo stropu připevníte i předměty o hmotnosti desítek kilogramů. Výběr ideálního typu hmoždinky podle materiálu vám usnadní velký průvodce hmoždinkami, kterého jsme pro vás připravili.
Chemická kotva – vhodná tam, kde hmoždinky nestačí
Kotvení chemickou cestou je vhodné v místech s nadměrnou zátěží nebo silným pnutím. Chemické kotvy se používají jak v interiérových, tak exteriérových prostorách. V domácnosti jsou vhodné například pro upevnění umyvadel, závěsných toalet, těžkých knihoven, lavic nebo houpaček. Ve venkovním prostoru pak poslouží při kotvení nosných ocelových konstrukcí, pergol, zimních zahrad, markýz nebo zábradlí.
V některých případech lze pracovat jak s běžnými hmoždinkami, tak chemickými kotvami. Příkladem je upevňování těžší obývací stěny nebo robustního držáku na velký televizor. Správně zvolená hmoždinka zatížení i pnutí unese. Chcete-li však mít stoprocentní jistotu pevného spoje, který vydrží mnoho let, upřednostněte chemickou kotvu. Zavěšené skříňky obývací stěny zůstanou na svém místě, i když se na ně postavíte.
Při upevňování většiny předmětů v domácnosti si vystačíte s hmoždinkou.
Hlavní přednosti chemického kotvení
Spoj vytvořený chemickou kotvou je vodotěsný. Proto je chemické kotvení vhodné i do míst s vysokou vlhkostí a přímým kontaktem s vodou. Používá se například pro upevňování bazénových konstrukcí a dalších prvků v exteriéru.
Chemická kotva je také odolná vůči vibracím, korozi nebo chemikáliím. Na rozdíl od hmoždinek u chemického kotvení nedochází k přenosu rozpínacích sil v podkladu. Díky tomu lze předměty připevňovat i poblíž rohů stěn nebo těsně vedle sebe.
Typy chemických kotev
Podle složení se chemické kotvy rozdělují na polyesterové a vinylesterové. První zmíněný typ představuje cenově dostupnou variantu, která je vhodná pro základní kotvení. Polyesterové chemické kotvy se dále rozdělují na typy s obsahem styrenu a bez styrenu. Tato látka silně zapáchá, a tak jsou kotvy s obsahem styrenu vhodné jen pro venkovní použití. Po vytvrzení je chemická kotva již bez zápachu.
Vinylesterové chemické kotvy odolají extrémnímu zatížení, jsou odolné vůči tlaku i ohybu. Jsou odolné také vůči chemikáliím a dají se aplikovat i do vodou vyplněných děr. Hodí se pro kotvení do betonu, kamene i cihel. Jejich cena je mírně vyšší.
Chemická kotva bez styrenu nezapáchá a proto je snadno použitelná i v interiéru.
Návod na aplikaci chemické kotvy
Postup použití chemické kotvy závisí na typu podkladového materiálu. Nejjednodušší je montáž do plných a tvrdých materiálů (betonu, plných cihel). Zde stačí vyvrtat otvor, důkladně jej vyčistit vysavačem a kartáčem, vyplnit přibližně do dvou třetin kotvou a vložit šroub nebo závitovou tyč.
V případě kotvení do dutých cihel je postup odlišný. Aby se hmota neroztekla, je třeba do vyvrtaného otvoru vložit plastové nebo kovové sítko. Sítko se v dalším kroku zcela vyplní chemickou kotvou a vloží se do něj šroub.
Chemickou kotvu lze používat i při upevňování předmětů do sádrokartonu nebo pórobetonu. V případě kotvení do sádrokartonu je potřeba použít k tomu určené sítko. Při vrtání do pórobetonových tvárnic je potřeba vrtačkou kroužit, aby se vytvořil otvor kónického tvaru s širší částí uvnitř. Postup plnění je pak totožný jako u plných i dutých materiálů.
V případě kotvení do dutých cihel je třeba do vyvrtaného otvoru vložit plastové nebo kovové sítko.
Tipy, na co si dát při použití chemické kotvy pozor
Základem úspěšného chemického kotvení je důkladné vyčištění vyvrtaného otvoru. Zbytky stavebního materiálu, prach a další nečistoty by totiž mohly vést k nedokonalému přilnutí hmoty. Proto je potřeba po vrtání otvory vždy vyfoukat, vysát a důkladně vymést čisticím kartáčkem.
Chemické kotvy jsou dvousložkové. Při vytlačování přes směšovač se obě složky spojí a dochází k chemickým reakcím. Proto před vyplňováním otvoru vytlačte asi 15 cm hmoty mimo otvor, abyste do něj aplikovali zcela smísenou hmotu.
K vytvrzování (gelovatění) materiálu začne docházet přibližně po 6 minutách od aplikace. Do té doby můžete vložené šrouby nebo závitové tyče lehce vycentrovat. K samotnému vytvrzení obvykle dochází po 45 minutách, poté lze spoj již zatížit. Doba gelovatění a vytvrzování je ale silně závislá na okolní teplotě.
Výše uvedené hodnoty odpovídají teplotě pokojové. Pokud byste například chemickou kotvu aplikovali v exteriéru při venkovní teplotě kolem nuly, začne materiál tuhnout až po 45 minutách a vytvrdne asi po 7 hodinách. Konkrétní teplotní závislosti najdete v technickém listu jednotlivých výrobků.
Díky chemické kotvě spolehlivě připevníte i velmi těžká břemena a konstrukce, a to ve vnitřních i venkovních prostorách. Pestrý výběr chemických kotev i klasických hmoždinek naleznete na všech pobočkách stavebnin Izomat, kde vám zkušený personál s výběrem ochotně poradí.
[{productlist ids="140610,303349,139445" column="oxartnum"}]
Zdroj fotografií: Depositphotos.com, Izomat