Stojatá či podzemní voda a související nadměrná vlhkost dokážou napáchat velké škody na rodinném domě, v zahradě i na terase. Zejména v místech, kde dochází k výraznému zadržování vody, je provedení funkčního drenážního systému zásadní. Drenáže jsou obzvláště důležité u rodinných domů se sklepními prostory, které bývají často poškozené promáčením. Přečtěte si, jak realizovat drenáže a odvodnění, které minimalizují riziko škod a problémů souvisejících s nadměrnou vlhkostí.
Zajistěte dostatečné odvodnění pozemku pomocí drenážního potrubí.
Drenážní potrubí kolem rodinného domu
Při realizaci novostavby myslete na provedení kvalitní drenáže už ve fázi přípravy projektu. Stavby se totiž v mnoha částech dotýkají zeminy a přichází do kontaktu s průsakovou nebo spodní vodou. Bez drenáže kolem domu může dojít k hromadění vody, které je příčinou podmáčení, nadměrné vlhkosti v domě a dalších problémů. Sklepní prostory a základovou desku byste proto měli chránit drenážním děrovaným potrubím, které přebytečnou vodu zachytí a odvede do nejnižšího bodu drenáže mimo konstrukci stavby.
Drenážní systémy a jejich konstrukční prvky
Základem všech drenážních systémů sloužících k odvádění nahromaděné vody jsou drenážní trubky. Zpravidla mají žlutou nebo černou barvu, vyrábí se z PVC-U materiálu a jsou pružné a ohebné. Díky tomu je můžete tvarovat dle potřeby a rozmístit je po obvodu základové desky domu. V trubkách se nachází malé štěrbiny o šířce přes 1 mm, do kterých se postupně hromadí přebytečná voda vyskytující se v okolí stavby. K dispozici jsou trubky v různých průměrech od 50 do 160 mm.
Nedílnou součástí drenážních systémů jsou kontrolní šachty, na které se napojují konce několika trubek. Pomocí těchto šachet je možné obvodovou drenáž pravidelně kontrolovat a proplachovat, aby nedocházelo k zanášení potrubí. Kontrolní šachty drenážního systému by měly být minimálně 2, a to v nejvyšším a nejnižším bodu drenáže.
Drenážní potrubí se ukládá do výkopu a zasypává štěrkem
Systémy pro zadržování přebytečné vody kolem obvodové konstrukce stavby nejsou viditelné (s výjimkou přístupů ke kontrolním šachtám). Trubky se ukládají do země, a to do hloubky alespoň 70 cm. Vždy by však měly být nad spodní úrovní základového pásu, aby mohly odvést veškerou přebytečnou vodu.
Do připraveného výkopu se nejprve umístí nopová folie, která podpoří odvětrávání základové desky. Do výkopu se zpravidla naváží malá vrstva štěrku menší frakce, na kterou se umísťuje geotextilie. Až poté se do výkopu ukládají drenážní trubky. V dalším kroku se překryjí geotextilií, zasypou štěrkem, a nakonec několika vrstvami zeminy. Správně provedený drenážní systém je chráněný před mechanickým poškozením i nadměrným zanášením. Přesto je však potřebné drenáž pravidelně čistit a proplachovat přes drenážní šachty. V opačném případě může účinnost drenáže s postupem času slábnout.
Odvodnění zahrady pomocí potrubí i žlabů
Problém s nadměrným hromaděním vody se může týkat i zahrad, a to zejména v případě, jsou-li trvale zamokřené a často zaplavované i po méně vydatných deštích. Se zamokřením se nejčastěji potýkají majitelé zahrad, kteří mají pozemky poblíž vodních ploch nebo se potýkají s nadměrnou hladinou spodní vody. Přirozenou ochranou zajistí vrby, jalovce a další dřeviny, které do kořenového systému nasají značné množství vody. Proti přemokření mohou pomoci i drobné vodní stavby jako rybníčky, jezírka či bazény.
S pomocí univerzálních příkopových žlabovek spolehlivě odvodníte zahradu nebo terasu.
Podobně jako rodinné domy lze i celé zahrady chránit před zamokřením pomocí drenážního potrubí. Skladba drenáže je stejná jako v případě odvodňování domů. Realizuje se využitím drenážních trubek zakopaných v zemi a chráněných štěrkem a geotextilií. Realizace drenážního systému na rozlehlých zahradách je však vzhledem k nutnosti použití velkého množství materiálu nákladná a pracná. Jednodušším řešením je vytvoření jednoduché drenáže pomocí prostupného materiálu, například štěrku nebo kačírku.
Zahradu lze odvodnit také vybudováním otevřených příkopů nebo položením univerzálních příkopových žlabovek. S využitím samospádu lze nadbytečnou vodu odvádět do vodní plochy mimo pozemek, případně do umělé vodní nádrže. Vodu pak můžete na zahradě využívat jako užitkovou k zavlažování. Realizace příkopů a pokládka betonových žlabovek je snadná a cenově dostupná, vždy však představuje viditelný zásah do terénu, který nemusí každému vyhovovat.
Jak na odvodnění zpevněných ploch
Odvodňovací žlaby se často používají i pro odvádění vody ze zpevněných ploch, například teras, parkovacích stání, garáží nebo příjezdových cest. Betonové žlaby se vyrábí v různých šířkách a hloubkách. Pro odvodňování zpevněných ploch jsou vhodné například malé žlaby hluboké 20 mm. Vyrábí se z vibrolisovaného betonu a vynikají mrazuvzdorností, mechanickou odolností, pevností a snadnou údržbou.
V místech, kde je důležitý vzhled odvodňovacího systému a současně se nekladou velké požadavky na vysokou zátěž, použijte žlaby vybavené ocelovým roštem. S oblibou se používají zejména na terasách, přístřešcích nebo pergolách, kde zajistí efektivní sběr povrchové vody. Jsou určeny především pro použití na pochozí plochy, dají se však využít i na příjezdové cesty k rodinným domům.
Ať už řešíte odvodnění rodinného domu, zahrady, nebo třeba terasy, porovnejte výhody a nevýhody drenážních systémů a žlabů. Pokládka drenážních trubek je nejefektivnější, vyžaduje však vyšší počáteční investici. V mnoha případech je montáž žlabů či vpustí dostačující a váš rozpočet příliš nezatíží. Různé typy žlabů, vpustí i celých odvodňovacích systémů najdete na pobočkách stavebnin Izomat i přímo na našem e-shopu.
[{productlist ids="308978,309580,308990,308969" column="oxartnum"}]
Zdroj fotografií: Depositphotos.com, Izomat